Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Aktuální stav sucha v Česku
popis k neděli 12. 07. 2026 v 7 hodin ráno
(textové informace odrážejí změny od neděle 05. 07. 2026 do neděle 12. 07. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Shrnutí
Uplynulý týden (5. 7. 2026–11. 7. 2026) na území Česka proudil spíše chladnější a vlhčí vzduch od severozápadu. To přineslo srážky počátkem týdne. Ty se tentokrát vyskytovaly hlavně na severovýchodě a východě Moravy. Další vyšší úhrny byly pozorovány v Krkonoších. I tak na více než polovině republiky spadlo jen do 5 mm za týden. Do čtvrtka včetně dosahovala maxima 25 °C s výjimkou úterý, kdy se přechodně oteplilo místy až k 30 °C.
Tento týden se čekají konečně o něco častější srážky než v uplynulém týdnu. Hlavně v úterý a ve středu by se měly vyskytovat častější intenzivní bouřky. Teploty vzduchu sice budou dosahovat hranice 30 °C, což bude zvyšovat výpar, ale nebude to tak kritické jako na konci června. Stav půdní vláhy by se měl zvýšit hlavně ve vrstvě do 40 cm. Očekáváme, že dvě nejhorší kategorie sucha by tak mohly vymizet. Na druhou stranu je výskyt srážek zatížen větší nejistotou a není vyloučen rychlejší návrat půdního sucha, pokud se srážky nebudou opakovat častěji.
Relativní nasycení půdy
- V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) je aktuálně situace nejkritičtější v celém Jihomoravském kraji a na jeho pomezí s Vysočinou, ve velké části Olomouckého kraje, v pásu od jihu Čech po Benešovsko, dále na Pardubicku, Písecku a Strakonicku, v části Plzeňského kraje, zejména jižně od Plzně, na severu Ústeckého kraje a také na Hradecku nebo Svitavsku. V těchto oblastech se hodnoty pohybují již pod 10 % nasycení, což je úroveň blízká bodu vadnutí. Ve východní části Libereckého kraje, na Ostravsku a v Beskydech jsou hodnoty nasycení vyšší, nad 60 %. Ve zbytku republiky se převážně pohybují v rozmezí od 10 do 40 %.
- V hlubší vrstvě (40–100 cm) relativní nasycení půdy oproti minulému týdnu rovněž pokleslo, zejména ve sledovaných oblastech. Nejnižší až kritické hodnoty pod 10 % nasycení, tedy blízko bodu vadnutí, jsou aktuálně pozorovány v Jihomoravském kraji, na Olomoucku, Bruntálsku, Zlínsku, Kroměřížsku, Pardubicku, Kutnohorsku, severně a severozápadně od Prahy až po Krušné hory, na Plzeňsku a Českobudějovicku. Ve vyšších polohách, například v Beskydech a Jizerských horách, pozorujeme místy vyšší hodnoty, na většině zbývajícího území se však pohybují v rozmezí od 10 do 30 % nasycení.
- V celém profilu (0–100 cm) došlo rovněž k výraznějšímu poklesu relativního nasycení půdy na téměř celém území republiky. Nejméně příznivá situace, s hodnotami nasycení pod 10 %, tedy blízkými bodu vadnutí, je aktuálně pozorována na 26 % území, a to v Jihomoravském kraji, na Třebíčsku, Olomoucku, Kroměřížsku, Uherskohradišťsku, Jesenicku, Pardubicku, Královéhradecku, v části Ústeckého kraje, na Plzeňsku, Klatovsku, Písecku a Strakonicku a také severně od Českých Budějovic. Mírně vyšší hodnoty jsou pozorovány ve vyšších polohách, zejména v Beskydech a Jizerských horách. Ve zbytku republiky jsou však hodnoty obecně nízké a převážně se pohybují v rozmezí od 10 do 30 % nasycení.
