To, co může být považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (kupříkladu na Bali šest dní bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech (např. v Libyi, kde roční srážky čítají méně než 180 mm). V nejobecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v České republice v řádu týdnů až měsíců) a vede k nedostatku vody pro nějakou aktivitu, skupinu lidí nebo životní prostředí. Jeho dopady jsou výsledkem vzájemné souhry přírodního jevu (méně srážek než se očekávalo) a poptávky lidí po dodávce vody. Lidská činnost tak může zhoršit dopady sucha. V České republice působí sucho problémy zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů:
Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období
Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny
Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků
Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života
Wilhite, D. A. (ed.) 2005. Drought and Water Crises: Science, Technology and Management Issues. CRC Press, Boca Raton, FL
