Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2023 do 13.08.2023

 

Zájmové období bylo hlavně v první polovině července charakteristické výskytem abnormálně vysokých teplot (např. Maďarsko až 38°C, Chorvatsko a Slovinsko až 39°C, Rumunsko a Bulharsko až 41°C) a dlouhotrvající vln veder (např. Itálie od 5. do 25. července). Zbývající část zájmového období často provázelo krupobití (v Itálii více než 500 epizod), vydatné srážky, přívalové deště či bouřky, které např. v Chorvatsku a Slovinsku (až 510 mm) způsobily silné záplavy a poničení úrody. Jinde nepřetržitý či častý déšť komplikoval sklizeň převážně pšenice ozimé a ječmene jarního (např. Francie, Dánsko, Německo) a předpokládá se negativní dopad na kvalitu zrna. V některých oblastech však i nadále pokračoval dlouhotrvající srážkový deficit (např. severovýchod a jihovýchod Rumunska), který v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami vedl ke vzniku sucha. Prognózy výnosů se liší stát od státu. Často se však pohybují kolem pětiletého průměru.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 8. 2023
pro
PL
Polsko
Sklizeň ozimů od poslední dekády července značně zpožďují vytrvalé deště. Příliš vlhké podmínky měly negativní dopad na kvalitu zrna. Méně srážek na konci zájmového období umožnilo zemědělcům obnovit polní práce, což vedlo na jihu země k dokončení sklizně. Jinde sklizeň stále pokračuje. První dvě červencové dekády byly suché a teplé. Po té následovaly mírné teploty a nadprůměrné srážky, které obecně zlepšily podmínky pro letní plodiny. V oblastech s obnovenou zásobou půdní vláhy se začaly letní plodiny vzpamatovávat. Ve středním Polsku však zůstávají prognózy výnosů kukuřice na zrno podprůměrná, protože deficit vody před a během květu kukuřice na zrno již způsobil nevratné snížení výnosových potenciálů. Na rozdíl od toho má cukrová řepa stále potenciál zotavit se z období sucha. U brambor byly suché podmínky často zmírňovány zavlažováním. Na jihu jsou podmínky pro letní plodiny obecně dobré, s akumulací biomasy kolem nebo nad průměrem. Prognóza pro kukuřici na zrno je o něco nižší než minule, zatímco prognózy výnosů cukrové řepy a brambor zůstávají blízko pětiletému průměru.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 30. 4. 2024

    Klimatolog Pavel Zahradníček hostem podcastu

    Jak nedávná vlna veder souvisí se změnou klimatu? Co je klima? Co je počasí? Budou přibývat požáry podobné těm v Českém Švýcarsku? Budeme v Česku ještě někdy lyžovat? Jak se bránit vlnám veder ve městech?
    Podcast s Pavlem Zahradníčkem pro Rádio 1 je k poslechnutí ZDE.

  • 29. 4. 2024

    Ohrožovat nás na jihu Moravy bude sucho, říká bioklimatolog Zdeněk Žalud

    Nebývale brzy se v letošním roce začalo na jihu Moravy ozývat jaro. Mandloňový sad v Hustopečích na Břeclavsku dokonce vykvetl již začátkem března. Mnozí hovoří o posunu sezóny až o měsíc dopředu. „Další roky budeme mít velmi teplé, možná ještě teplejší než extrémní loňský rok, který byl vůbec nejteplejším od doby, kdy měříme teploměrem,“ říká v rozhovoru pro Deník bioklimatolog Zdeněk Žalud.

    Jak by z hlediska počasí měl ideální duben vypadat?

    Rozhovor pro denik.cz k dispozici ZDE.